inicio mail me! sindicaci;ón

GB F I D NED PL P RUS SK SLO E UA

RADEK JAROŠ

K2 Expedice 2014

Přednášky pro veřejnost!

Podzim už se bohužel nezadržitelně blíží a pro mě je to zároveň doba přednášek a prezentací. Letošní dosažení Koruny Himálaje je završením dvaceti let pohybu v nejvyšších pohořích světa a tak je o čem vyprávět. Pro ty, které příběh expedice na K2 a nejen ten zajímá mám seznam přednášek. Samozřejmě že se bude ještě rozšiřovat a postupně budu doplňovat další akce.

Těším se na Vás!
Radek

7.10. 19:00 kino Lanškroun
10.10. 20:00 kino Sušice
14.10. 18:00 divadlo Úpice
8.11. kino Aero Praha
11.11. 19:00 hotel Primavera Plzeň
17.11. 20:00 Beseda Plzeň
18.11. klub Labe Hořovice
21.11. 18:00 penzion Mlýnky Adolfovice
22.11. Sportbar u Šumáka Petříkov
5.12. Národní dům Praha Smíchov
8.12. 18:30 Lidové sady Liberec
9.12. 19:00 Klub na Rampě Jablonec

Kompletní seznam všech (i proběhnutých) přednášek k vidění zde!

Chystáme kalendáře na rok 2015

Další info již brzy! Zatím ochutnávka:

Kalendář_K2_6

Všichni jsou už v Mexiku…

A ja taky, což si podle klidu na fejsu mnozi všimli. Po zime, jaru a letu
prozitym na horach a ve snehu jsem pritelce slibil more.
Nevzal jsem si sebou notas a ani diar. Velka chyba, protoze prace na
kalendarich a diari vrcholi. Ale nebojte se, budou a letos snad i v cas.
Plakaty K2 a kalendariky uz jsou vytisteny.
Zadosti o prednasky resim taky porad. A diar se plni.
Alespon ze ty telefony jsou chytrejsi nez ja :-)
Vzal jsem si sebou naopak boty na běhání a TRX ze budu cvičit. Naivní
predstava…! Tak se s tim taham v batohu a proklinam ten napad.
Zustal jsem u plavani a snorchlovani. Ale strhany mozoly na mejch
pahylcich moc ploutvim taky neprejou. Obcas tortura. Ale more je tady
nadherny. Samozreme jsme se spalili hned prvni den. Jako prasata do
ruzova.
Ale nevim proc, nejak se tesim dom na kolo…

Radek

Přednáška 14. 10. v Úpici

Pro zvětšení klikněte ;) Plakát ke stažení v .pdf najde zde!

rj-plakat-upice

Cesta vzhůru na startovac.cz, 17 dní do konce!

podkovymuly

Památka na letošní cestu do základního tábora K2 – odpadlé podkovy z kopyt našich mul. Expedici nakonec zacinkaly štěstím. Třeba přinesou štěstí i vám, budoucím filmovým šerpům. Na startovači je najdete v balíčku FILMOVÁ MULA. Aktuální stav sbírky na celovečerní dokumentární film CESTA VZHŮRU je 203.659,- Kč, do konce zbývá 17 dní. Podpořte tvůrce v jejich úsilí, jsou kousek pod vrcholem.

Děkuji za sebe i za ně!

https://www.startovac.cz/projekty/cesta-vzhuru/

8 611 + 1 200 = 9 811- Víc než Mt. Everest

Tak by jsem chtěl říct že jsem překonal převýšení větší než Mt. Everest. Ale ono to tak jednoduchý v těch počtech není. Fáral jsem na dole kde kdysi pracovala i moje mamina J, ale musela by se odečíst nadmořská výška… Ale byl to zážitek. Nejvíc mě fascinuje to, že za obrovským zázemím dolů, haldama vytěženýho materiálu, desítkama nákladních vozů na povrch, těžníma věžema, stovkama kilometrů trubek, kolejí atd. jsou na konci – na čelbě dva jenom chlapi se sbíječkou. Klobouk dolu.

Jo a na Křižánkách budou ke koupi expediční trika a knihy.

IMG_5541 IMG_5547 IMG_5550 IMG_5552 IMG_5566 IMG_5558

 

První promítání z K2 – Křižánky 23.8.

Protože je nám samotným smutno, letošní léto jsme trávili skoro celý společně v Peru a potom v Pákistánu, scházíme se celá expedice včetně Lucky znova. A samozřejmě na VYSOČINĚ! Tak nás můžete možná potkat na kolech a nebo na skalách. Ale určitě budeme večer v sobotu v HOSTINCI ZA ŘEKOU. Zhruba od 20:00 hod tam proběhne první veřejný promítání z letošních akcí. A po promítání muzika, která bude dlouho do noci a jestli vydržíte, tak až do rána, Spát se dá na sále a nebo venku na louce.

Budeme tam sami a nebo nás bude víc…?

Radek

IMG_0892

Na „Člověče, nezlob se!“ nezbyl čas

Celkový dojem z expedice neutváří jen technické detaily a podrobnosti o průběhu výstupu. Skládá se i z maličkostí. I horolezec si totiž kromě dřiny musí občas hrát, zpívat a dát si studené pivo.

Hráli jste letos v base campu zase Člověče, nezlob se!, nebo jste si našli jinou oblíbenou zábavu?

Hele to byl takovej frmol, že jsme nehráli nic. Kluci, co vím, si dali pár partií šachu, ale jinak žádný společenský hry neprobíhaly, protože jsme fakt nestíhali. Furt jsme někam lezli nebo se přesouvali. Když jsme šli do base campu, byli jsme 8 dní na cestě, každý den jinde, vycházeli jsme v pět hodin ráno a někdy dorazili na místo přespání třeba až v jedenáct v noci. Miska si nepřečet jedinou knížku a já jsem letos nenapsal jedinej mail.

Je horší jet po Karákorám Highway nebo ujít 100 km po svých do base campu?

Mmm horší je Karákorám Highway. Je to pakárna. To se nejede pohodlným autem nebo autobusem, ale je to cesta v prachu, v pětačtyřiceti stupních a bez studenýho piva. I když my jsme měli luxus – vymohli jsme si autobus, kde jsme si mohli lehnout aspoň napříč. No hrozný. Zlatá D1.

Jaké myšlenky se tak člověku při výstupu honí hlavou? Dokáže vůbec myslet na něco jiného, než na to, co dělá?

Jasně, dokáže. My se při výstupu pohybujeme daleko od sebe a sami. Jeden má čas promyslet si kdeco. Ale nejsem žádnej velkej filosof. Dost často člověku utkví v hlavě jen nějaká melodie, kterou si furt dokola brouká. Nebudu vám teď říkat konkrétní příklad, protože hrozí, že si to zas všichni budem zpívat.

Co si Radek při výstupu brouká se (naštěstí) nedozvíme, ale rozhodně jsme zase o něco moudřejší. Kdo ví, možná si teď nejeden z nás začne vážit českých silnic ;)

Radkovi fandí i Štefan Margita

Radek si po návratu z expedice musel na odpočinek ještě počkat. Sotva dorazil do Prahy, zaútočily na něj fotoaparáty, kamery, mikrofony a diktafony. I my jsme mu položili pár otázek a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí – třeba že by chtěl dostat kamenem do hlavy…

Hned pro začátek se nabízí dotaz, jaké to je zažívat místo zaslouženého klidu a odpočinku po návratu takový mediální kolotoč?
Jedna věc je, že ten mediální kolotoč je vlastně za dvacet let pomalu poprvý. Druhá věc je, že, jak tu párkrát padlo, jsem profesionální horolezec, tohle k tomu patří. Co si budem povídat. Ale chvíle slávy jsou krátký a pomíjivý. Je jasný, že teď ten zájem je, ale za chvíli opadne. Je to prostě práce. A dá se to brát i jako odměna. To, co se dělo včera na letišti, není u horolezectví běžný. Člověk si toho váží a svým způsobem si to užije, i když je to hektický.

Jsi vlastně celebrita, poznávají tě cizí lidé?
Docela i jo. Jednou v nemocnici mě poznal Štefan Margita a chtěl se se mnou seznámit :)

Co se bude dít teď?
Nevím přesně, ale já se o to nebojím. Od nějakých dvaceti let jsem se o sebe staral sám a po nikom jsem nic nechtěl, takže teď, když je mi padesát, to dokážu určitě taky. Samozřejmě se budu snažit letošní expedici zúročit. Uvědomuju si, že sehnat peníze na další projekt bude těžší, ale zase už nebudu podnikat nic tak finančně náročnýho. Jsem připravenej, že to bude boj, ale já bojuju celej život, takže mi to nevadí.

Profesionální horolezectví tedy na hřebík nepověsíš?
Takhle, rozhodně nepověsím na hřebík horolezectví. Je to životní styl. Horolezectví se nekončí. Ideální smrt je dostat v pětasedmdesáti letech šutrem do hlavy v severní stěně Eigeru.

Tak to se nám ulevilo. Byla by velká škoda, kdyby Radek s horami skoncoval. Ale doufáme, že žádným šutrem do hlavy ani nikam jinam nedostane!

Už jsme doma!

Expedici očekávaly na letišti asi dvě stovky netrpělivých fanoušků. Všichni natahovali krky směrem k výstupním dveřím. Letištní SMS oznamovaly ukončení odbavení zavazadel. Měli vstoupit každou chvílí. Několik turistů s bagáží si vysloužilo předčasné ovace… Asi to je dobrý pocit, když se takhle vracíte z dovolené a na letišti vás čeká dav s transparenty, televizní kamery a objektivy fotoaparátů J Radka vítal obří nápis VÍTÁME KRÁLE HIMÁLAJE! Kromě toho čekala na letišti už šest hodin jedna skalní příznivkyně s vlastnoručně vyrobeným „transparentem“. Expedici přišel přivítat dokonce i fotograf a cestovatel Jiří Kolbaba.

Už jsou venku! Obrovský jásot, nejdříve přivítání s rodinou a nejbližšími a už to Lucka tlačí směr pódium. Hromadný pozdrav a přípitek se všemi přítomnými, bublinky byly pro všechny. „V Istanbulu jsme kvůli počasí chytli sekeru,“ informoval Radek.
„Na baru,“ dodal Martin Havlena.
Přímo na pódiu proběhlo převlékání do nových triček Koruna Himálaje. Při pohledu na Trávu svlečeného do půl těla Radek poznamenal: „Náš malý kulturista.“ Ozvala se hláška: „Bacha na to, on se 14 dní nemyl!“ A hned vzápětí: „Ty kalhoty nemusíš, Trávo!“

Živý vstup pro Radiožurnál – Pokorný asi zažíval pernější chvilky. Už mluvil do vysílání a Radek pořád nikde, nechtěli ho totiž pustit. Následovaly rozhovory s novináři, pak podpisy pro fanoušky na kde co. Foťáky cvakaly ostošest.

Celá expedice se rozloučila s tím, že se uvidí druhý den v Radiožurnálu při natáčení rozhovoru a později na tiskovce. Kluci si připili šampáněm a čepovaným pivkem. (Radkův prázdný krýgl se stal suvenýrovou kořistí.)

Tisková konference po příletu

Dnešní tisková konference se nesla ve velmi veselém duchu. Ještě aby ne, když všechno tak dobře dopadlo. Každý ze členů expedice povyprávěl o svých pocitech z celé výpravy a nechybělo samozřejmě ani promítání fotek a videí. Všichni přítomní byli zvědaví a padla spousta dotazů. Největší úspěch měla otázka, jestli hygienický důstojník výpravy Michal Havlena dbal i na hygienu Lucky Výborné. Odpověděl, že ani na ni nezapomněl a že se inspiroval Makovou panenkou. Na konci pohádky zařídí moudrá makovice, aby kolem panenky poletovali dva motýli Emanuelové. A tak si kluci říkali E1 a E2. Šestá hodina večerní znamenala střídání služby a žínky :) A když už jsme u pohádek, Radek, který si vysloužil titul král Himálaje, dostal parádní čokoládovou korunu - ale místo té, co se nosí na hlavě, mu ČP INVEST daroval obří minci, kterou si rozhodně nestrčí do kapsy. Všichni navíc dostali také vítězné trofeje. I po konci tiskovky se na kluky vrhli novináři s dotazy, ale na ty už moc času nezbylo. Spěchalo se totiž na vytoužený oběd, což klukům vůbec nikdo nemohl vyčítat.

Odlet z Istanbulu odložen

Istanbul je pod vodou, odlet odložen. Na odbavení čeká řada letadel, zatím netušíme, kdy budeme moct odletět. Jakmile bude nějaké info, ozveme se. Zatím to vypadá, že do Prahy dorazíme dnes kolem 20.00, ale s jistotou to říct nemůžeme.

Lucka

Další stránka »