Je nejúspešnejším himalájskym profesionálnym horolezcom v Českej republike. Špecializuje sa na expedície v malom počte členov a výstupy absolvuje výhradne bez použitia kyslíkového prístroja. Zaobíde sa tiež bez pomoci výškových nosičov. Pred piatimi rokmi pokoril štrnástu osemtisícovku – K2 a stal sa 15. človekom, ktorý týmto spôsobom získal Korunu Himalájí. Rozprávali sme sa s Radkom Jarošom. / Televízia TA3
Úspěšně zdolal Korunu Himálaje - tedy čtrnáct nejvyšších hor Země - a teď útočí i na Korunu Světa - nejvyšší vrcholy všech sedmi kontinentů. Radek Jaroš na Mount Everestu stanul před jednadvaceti lety. Tehdy se u jeho vrcholu fronty netvořily, přesto komerční expedice nebyly ojedinělými případy. V regulaci povolení pro výstup nevěří. Na to je prý Nepál příliš chudá země.
Rozhovor pro Blesk zprávy.
Stovky odvážlivců, kteří se chtějí dostat na vrchol Mount Everestu, musely v posledních dnech čekat několik hodin v mrazivých teplotách a vysoké nadmořské výšce. To ale nejsou žádní horolezci, pouze lidé, kteří si plní svůj sen, řekl v diskuzním pořadu Rozstřel český himálajský profesionální horolezec Radek Jaroš.
Před 66 lety zdolali Edmund Hillary a Tenzing Norgay poprvé Mount Everest. Ve své době šlo o naprosto neuvěřitelný a zcela mimořádný výkon, který se každým rokem snaží napodobit čím dál více odvážlivců.
V posledních letech snaha pokořit nejvyšší vrchol světa nabývá zcela absurdních rozměrů. V základním táboře se každou sezonu sejdou stovky často amatérských horolezců, kteří se o výstup pokouší s profesionálními agenturami. A na některé z nich zde čeká smrt.
2. června 2019, video: iDNES.tv
Expedice Koruny světa mě na konci roku 2018 zavedla do Jižní Ameriky. Cílem byl totiž výstup na nejvyšší vrchol Jižní Ameriky, který je druhým nejvyšším vrcholem Koruny světa.
Aconcagua leží v argentinských Andách poblíž hranice s Chile a je výrazná svou prominencí, okolní hory převyšuje asi o 1000 metrů. Mimořádné objektivní nebezpečí zde představuje velmi silný studený vítr, dosahující někdy rychlosti až 200 km/h. Je to důsledek odpařování velké vodní masy v Tichém oceánu, která se sráží nad Aconcaguou s horkým vzduchem z pamp na druhé straně masivu And. Z bezvětří a relativního klidu se může počasí otočit během několika hodin. Tento větrný vír, ve kterém zároveň prudce klesá teplota, může trvat hodiny ale i dny.