Naše expedice včera překročila první najetou tisícovku, což díky spolupráci s Nadací ČEZ znamená několik desítek tisíc Korun pro Centrum Zdislava v Novém Městě na Moravě. Jsem rád, že mám tuto šanci pomáhat, stejně tak, že jsem mohl být členem týmu, který na pevnosti Boyard připravil otce Fura o část jeho pokladu a přispěl dvěstěpadesátipěti tisíci Kapce Naděje.
Pokud jde o naši včerejší etapu, prvních padesát kilometrů byl nádherný zážitek po krásným asfaltu a poprvé bez provozu. Uletěli jsme ho za hodinu a půl. Potom nás na dvě hodiny zastavil tok Dunaje a čekání na přívoz. Poobědvali jsme výbornou rybu, zdejší specialitu „catfish“, a ochutnali místního Jelena, naládovanýho do lahví s chmelem. Místní trajekt je samozřejmě z pohledu EU rarita, ale plavba byla krásná. Dál se Dunaj zařezává mezi kopce a vytváří pravděpodobně nejhezčí scenérii na cestě, kterou míříme k Černému moři. I proto následnou trasu neřešíme zkratkou, ale míříme k dominantě na tomto veletoku, k tzv. Železným vratům. Díky pohostinnosti místních vyrážíme po vydatné snídani a v čerstvě vypraném prádle dále na východ, směrem na Bulharsko.