Alpský styl. Tak jsme chtěli vylézt v sestavě Zdenek, Martin, Miska a já poslední osmitisícovku, kde Češi ještě nestáli na hlavním vrcholu. Zasvěcení vědí. Většina lezení v Himaláji se odehrává expedičním stylem. Postupné budování výškových táborů, vynášky nahoru a zase dolu. Při tom si tělo zvyká na nedostatek kyslíku a hlavně na nízký tlak vzduchu – aklimatizuje se. Snižuje se riziko výškové nemoci, tzv. edému plic a nebo edému mozku. Největší smrťák horolezců, pohybujících se v extrémních výškách. Zjednodušeně se utopíte ve vlastních tělních tekutinách vyloučených do plicních sklípků. Hnusná smrt.
Alpský styl vylučuje chození, lezení nahoru a dolu. Znamená to, že lezete neustále nahoru, do základního tábora se už nevracíte. Stavíte jeden tábor za druhým, stále nahoru a až z vrcholu míříte do BC. Ale aklimatizaci vypustit nejde. Takže se musíte aklimatizovat jinde, ne v uvažované cestě. My jsme prvně zamířili na 6 300 m vysokou horu Ledový zub. A z ní jsou fotky. A taky samozřejmě z BC a Kathmandu. Nejsou kvalitní. Digitál byl v plenkách a naše fotografování také.
Příště už polezeme na Pungpa Ri, vysokou 7 500 m
Radek